Vyšlo v časopise Silva Bohemica - 5/2004


Ještě neuplynulo ani deset let od zahájení změn v hospodářské úpravě lesů a už se objevují symptomy změn dalších. Zdá se, že se nejedná o nic neobvyklého v době, kdy se celé lesní hospodářství zmítá v podivné křeči a zdánlivé bezmocnosti za neustálého hledání příčin tohoto stavu a nepochopitelné neochoty ke krokům, které jsou tak jako tak nevyhnutelné.
Malý pohled zpět
Při poslední transformaci lesního hospodářství byla disciplína hospodářské úpravy lesů bonitována jako méně závažná a byla ponechána svému osudu. Ani není divu, neboť minulá epocha cíleně deklasovala inženýrskou projektovou činnost mezi profese méně významné až bezvýznamné. A tak se tato disciplína jako obvykle snažila přizpůsobit vznikající situaci, vytvořením privátní sféry, vytvořením podmínek pro podnikatelské prostředí a prostředí nepodnikatelské, a dá se říci, že výsledkem byly základy pro účelné systémové hospodaření v lesích s možností navázat na velmi dobré zkušenosti z více jak dvousetleté tradice. Bohužel dodnes se však nepodařilo navázat na poli hospodářské úpravy lesů opravdu dělnou a komplexní komunikaci mezi nepodnikatelskou, avšak často podnikající sférou, mezi podnikatelskou, avšak často nepodnikající sférou, správci státních, případně ostatních lesních majetků, o privátních subjektech v lesní prvovýrobě ani nemluvě. Výsledkem je dnes roztříštěný systém až do podoby elementárních částic, které se daří propojovat jen za cenu zvýšení režijních nákladů všech zúčastněných subjektů procesu lesního hospodaření. Největší břemeno z těchto nákladů nesou soukromé taxační kanceláře a dnes je možné s jistotou říci, už jen některé. Tuším, že v této chvíli se mnoho čtenářů může pousmát; o to větší vráska se mi dělá na čele.

Projekce je permanentní služba
Ze své praxe dnes bohužel vím, že obecně většina lesníků základní principy hospodářské úpravy lesů vůbec nechápe. Těmito základními principy jsou bezpečnost, vyrovnanost a trvalost produkce lesa. Těch, kteří skutečný obsah těchto pojmů chápou a řídí se jimi, dramaticky ubývá. Přitom lze historicky doložit, že opravdoví lesní hospodáři, odpovědní za les jako „výrobní prostředí“ pro produkty ekonomické, ekologické a sociální povahy, vždy hospodářskou úpravou lesů usměrňovali vývoj majetku ku prospěchu svému a generací příštích. I přes skeptický úvod se však ještě řada významných soukromých a obecních vlastníků lesů, včetně jejich správců, uvedenými základními principy řídí a zpracované dílo hospodářské úpravy lesů podle nich i hodnotí. Kvalita spolupráce s projektantem je totiž analogická se stavebnictvím. Pokud si někdo nechá vypracovat pouze projekt pro stavební povolení a podle něj dále staví, zpravidla se utopí ve vícenákladech. Avšak je-li od začátku patrná ochota investora nešetřit na realizačním projektu a dozoru projektanta, dochází k optimalizaci celého procesu a značným úsporám. Vzhledem k tomu, že profesionálně zpracovaná díla hospodářské úpravy lesů (například lesní hospodářský plán ) jsou navíc provozněekonomickými projekty na delší časový úsek, projevuje se to výrazně vyšší flexibilitou uplatnění sortimentů na skomírajícím trhu se dřevem. Stane se tak jen tehdy, pokud projektant má prostor a profesní výbavu k tomu, aby dokázal klientovi přesně modelovat a definovat alternativy a rizika celého procesu. Tedy i např. LHP, jako každý investiční projekt, musí mít svojí analýzu silných a slabých stránek, rizik a příležitostí (analýza SWOT). Tato analýza se pak pochopitelně promítá do celé palety sortimentů a výrobků, které lze na daném majetku dosáhnout.

Opravdu státní majetky stojí o nabídku kvality a stability ?
Zatímco u stále početného tábora lesníků je „taxace“ vnímána jako přítěž odsávající finanční prostředky (mimochodem ve vazbě na m3 těžby prostředky znamenající cca 6 -9 Kč/m3/10 let-údaj roku 2003) a stále hlasitěji se ozývají hlasy o zbytečnosti této disciplíny, hospodářská úprava lesa promítnutá do jednoho z jejích hlavních produktů – lesního hospodářského plánu (LHP) se u druhého tábora stala základním kamenem hospodaření s lesem a tím efektivity produkce dřeva pro jeho další ekonomické zhodnocení. Prvotním signálem, který indikuje tuto skutečnost je, že tito vlastníci jsou ochotni nechat si zpracovat LHP ve variantách vycházejících z lesního hospodářského plánu určeného pro schválení státní správou. Možnosti takových řešení při uplatnění specifických aplikací projekce jsou daleko za rámcem pouhé „inventury lesa“, což se projeví i v ochotě platit za produkty hospodářské úpravy lesů více než je například současný cenový vývoj u státních majetků. Nedá se říci, že je to v zásadě vinou dosavadního správce státních lesů, podniku Lesy České republiky, s.p. . Tento podnik má svoji poměrně ucelenou představu o tom, co by mu produkty hospodářské úpravy lesů od soukromých subjektů měly přinést a je ochoten za ně platit po veřejné soutěži tržní cenu. Náročnost zadavatele se projevuje ve stále se zvyšující poptávce po kvalitní práci, po stabilním kádru projektantů, ve stabilních na trhu zavedených firmách, po nadstandardních výstupech a špičkových technologiích. I zde však významně zadrhla komunikace mezi projektovými subjekty a zadavatelem. Profesní sdružení, Sdružení taxačních kanceláří, zcela selhalo. Bylo to především ve své interní strategii a tím následovalo selhání i v politice vnější. Sdružení nikdy neproklamovalo flexibilitu směrem k významnému státnímu klientovi a omezilo se zpravidla jen na dokládání nesmyslnosti jeho narůstajících požadavků. To je podle mne zásadně špatná cesta ke klientovi. A tak se stalo, že při veřejné soutěži nemají účastníci najednou co nabídnout, než pouhé schematické naplnění Rozšířeného informačního standardu LČR a nabídková cena začíná být vnímána jako unifikovaná, bez ohledu na obsah nabídky a garance za ni. Přes stoupající náklady a rostoucí inflaci (uvažováno období 1998-2002 ) nabídkové ceny prudce rok od roku padají (v roce 1997 byla průměrná cena za LHP kolem 580 Kč/ha) a dnes nejsou výjimkou nabídkové ceny u Lesů České republiky, s.p. na hranici státní dotace, tj, 350 Kč/ha, přičemž ceníková cena podniku za jeho standard LHP je orientačně stanovena na 440 Kč/ha (internet 2003). Tato dotace je přitom poskytována na standard Mze, který je výrazně jednodušší než standard LČR. Tento fakt nelze pominout a přidáme-li k němu i principy dotační politiky EU obecně, který předpokládá téměř vždy minimálně 25% finanční spoluúčast příjemce dotace, není co dodat. Jednoznačně to způsobuje i systém veřejné soutěže LČR, s rozdílnými termíny podávaní nabídek a otvírání obálek, umožňující manipulaci s cenami pro pozdější nabídky. Ale vraťme se ke kvalitě. Vztah ceny a kvality je neoddiskutovatelný. Jako ředitel dnes jistě významné společnosti poskytující služby i v oblasti lesního hospodářského plánování jsem odhodlán neslevit z kvality poskytovaných lesních hospodářských plánů klientovi i za cenu případného neposkytnutí této služby. Většina našich klientů si vybírá konkrétního projektanta a požaduje od něj odbornou komunikaci. To si vyžaduje vynakládat prostředky do personálního a technologického zázemí firmy, nebo například vlastní tvorbu SW podpory. V současné době jsme v procesu získávání ISO pro projektovou činnost, abychom mohli poskytovat naše služby i v podmínkách, které přinese naše pohlcení EU. Všichni, kdo tento proces již absolvovali vědí, že ISO může dostat pouze subjekt dodržující určitá pravidla chování. Takovými pravidly jsou například stabilita, tvorba zisku a další. Za svoji práci musíme nést profesní a technologické garance. Je třeba si uvědomit, že lesní hospodářské plány, které se nyní zadávají a pro které se právě vybírají zhotovitelé, se budou zpracovávat v letech 2005 a 2006. Garance za toto dílo bude nutné udržet nejméně do konce roku 2008, obvykle však klient stanoví lhůtu delší. Jsme opravdu všichni připraveni tyto garance nést? Jsme opravdu všichni připraveni zhotovit pro klienta dílo, které mu bude pomocníkem i v jednostranně otevřené politice EU? Jsme opravdu všichni připraveni udržet vysokou úroveň a tradici českého lesnictví ? Pokud se z lékaře stane felčar, je možná stále ještě zdravotník, ale není lékař. Pokud podbízením se ze sebe taxátor udělá placeného turistu, není už ani lesák.

Ing. Petr Nedvěd, ředitel firmy LesInfo CZ, a.s.